Cesta životem

KROK 1: VYJASNIT SI V SOBĚ OTÁZKY PŘED VÝBĚREM ŠKOLY

– nalezení odpovědí na otázky níže
– sebereflexe vlastního života resp. vlastní školní docházky (co mi dala léta ve škole, co jsem se naučil/a nebo nenaučil/a)
– zvědomění si svých strachů
– zvědomění si svých přesvědčení o školství

Udělejte si doma klidný večer. Zapalte si svíčku a odpovězte si vzájemně si s partnerem na otázky níže. Odpovědi si můžete psát na papír nebo si je namalovat. Buďte kreativní.

První zásadní otázkou v rozhodování o škole pro dítě je:
Jak vypadá škola pro naše dítě?
Chci dát své dítě do státní školy? / Chci něco jiného?
Vím, co nechci? / Vím, co chci?
Co konkrétně nechci? / Co konkrétně chci?
(Vyjasnění toho, co nechci, mi pomůže posunout se k tomu, co chci. )
Existují v mé rodině společné hodnoty a cíle?
Co je pro mě/nás důležité?
Jsou tyto hodnoty shodné s hodnotami vzdělávání pro naše děti?
Co je pro mě/nás důležité ve vzdělávání našich dětí?
Jaké je naše dítě? Co potřebuje?
Společně sestavte seznam hodnot a cílů, nadepište jej „Co je pro nás důležité?“ nebo „Jak vypadá škola pro naše dítě?“ nebo libovolně jinak. Aby v tom byl nějaký řád, důležité je rovnocenné vyjádření obou partnerů (rodičů). Oba rodiče by měli pouvažovat o tom, kdo jsou, kam patří, co chtějí, co je pro ně důležité. Jestliže vypadne jeden prvek tohoto systému, může později nastat problém.

Pomocné otázky k hodnotám rodiny:
Je pro mě důležité, jak se mé dítě ve škole bude cítit?
Jsme rodiče, kteří mají touhu ovlivňovat, v pozitivním slova smyslu podporovat, hledat cesty, rozhlížet se v čem potřebuje škola/dítě podpořit? Budeme se o školu zajímat a brát ji jako součást našeho života?
Co se má mé dítě ve škole naučit?
Co má mé dítě ve škole dostat?
Jakou míru svobody by mělo dítě ve škole mít?
Jaký je rozdíl (pokud nějaký) mezi tím, co běžně dítě ve škole dostává, a tím, co chci, aby dostalo?
Jaké jsou jiné možnosti vzdělávání pro dítě v našem okolí?
Jak daleko jsme ochotni jezdit do školy? Jsme vůbec ochotni jezdit do školy mimo užší prostředí bydliště?
Máme dostatek financí na zaplacení soukromé školy? Je výše školného adekvátní tomu, co na dané škole dostáváme?  Jsme ochotni platit danou částku vzhledem k hodnotě, kterou tam získáváme?
Chci se na škole aktivně podílet? Jakým způsobem? Je to na dané škole možné?
Jak se stravujeme? Jakou stravu nabízí pro děti škola? (např. vegetariáni)

Sebereflexe, aneb co pro mě znamenají moje školní léta?

Můžete si ji napsat, namalovat na časovou osu, nebo si jen zavzpomínat. Postupně si skládáte příběh, který otevírá oči a uvolňuje zablokované energie. Poté si zanesené události prohlédněte a najděte souvislosti mezi minulými zážitky a dnešním vnímáním.  Co to vše znamená pro to, kdo jsem dnes? Co je pro mne důležité? Sebereflexe slouží k uvědomění si souvislostí. Pokud si uvědomíme souvislosti, můžeme poté učinit vědomější rozhodnutí pro naše dítě.

Podívejte se na své strachy a obavy, aneb „můžete mít strach, ale nebojte se.“

Velmi pravděpodobně se objeví pocit strachu. Strach má u každého z nás tisíce podob. Může jít o strachy ohledně budoucnosti (co si o nás ostatní pomyslí, jak to přijmou, jak to zvládneme my sami, ze špatného rozhodnutí pro dítě atd.), nebo může jít o jakýkoliv druh strachu vzniklého v minulosti. Strachy jsou také ovlivněny naší momentální situací. Potřebujeme si jen dát čas a prožít ty pocity, mít kontakt s pocitem v sobě. V tomto cvičení se nemusíme zdržovat dlouho. Jde o zvědomění strachů, pozorování a pochopení. Strachu se nepotřebujeme zbavit, ale přijmout ho jako životní nejistotu. Přijetím se strach zmenší. Do popředí se dostane důvěra. Jde o přijetí života a chuť žít. Dýchejte do břicha.

Pomocné otázky k práci s obavami:

Jak bych se rozhodl/a, kdybych se opravdu nebál/a?

Jak bych se rozhodl/a, kdybych se opravdu nebál/a?

O jaký strach jde konkrétně? (pojmenovat ho, např. v dítěti se utlumí přirozená motivace k učení, dítě se ve škole nic nenaučí, nebudu mít informace o tom, kolik toho umí, když se neznámkuje, atd.)

Jaká je příčina tohoto mého strachu?

Je to oprávněné vzhledem k dnešní situaci? Je nutné tento strach mít? V případě, že mám strach o dítě, nemám náhodou primárně strach o sebe?

Jaká mám přesvědčení o současném školství?

Udělejte si doma brainstorming, sepište si všechna vaše přesvědčení související se školstvím na papír. (například: je těžké se zorientovat, atd.) Podívejte se na ty myšlenky / tvrzení. Zeptejte se sami sebe, zda je skutečně potřebujete mít, zda s nimi můžete něco udělat (například přijmout je a pustit je, najít si potřebné informace, vyvrátit negativní přesvědčení zkoumáním informací, potvrdit pozitivní přesvědčení, atd.)

Naše vnitřní přesvědčení v konečném důsledku ovlivňují naše chování, určují hranice našich možností. Například mylně vytvořené přesvědčení o nějaké škole, aniž bychom měli dostatek informací, nebo naopak přesvědčení o skvělé volbě jiné školy, aniž bychom se tam šli podívat, vyjasnit informace a nacítit atmosféru dané školy, může opět znamenat nutnost řešení v budoucnu.

Papír s vypsanými přesvědčeními (zejména těmi, které nám neslouží) můžete poté spálit nebo roztrhat nebo zahodit. Nepotřebujeme jej.

Jakékoliv rozhodnutí je jen další cesta, další vývoj a učení se novému. V umění žít neexistuje žádný ideální stav.