Warning: Use of undefined constant SECURE_AUTH_COOKIE - assumed 'SECURE_AUTH_COOKIE' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /disk_1/www/cz/whitelife/www/wp-includes/pluggable.php on line 925

Warning: Use of undefined constant LOGGED_IN_COOKIE - assumed 'LOGGED_IN_COOKIE' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /disk_1/www/cz/whitelife/www/wp-includes/user.php on line 543
Co je pro mě škola? - Cesta životem

Cesta životem

Lucie Kramperová

Co je pro mě škola?

Co je pro mě škola?

Vidím obrazy. V nich vidím děti i dospělé, kteří tu školu dělají. Vidím rodiče dětí. Vidím rozkvetlou louku, plnou květů, menších i větších. Není jich moc, ale postupně rozkvétají tak, že louka vypadá plně. Je plná. Plná naděje. Květiny rostou do výšky, některé rychleji než ty druhé. Nesoutěží spolu, která bude větší, vlčí mák se nechává přerůst pampeliškou a má z toho radost, neboť ví, že i on je jedinečný, krásně červený, svůj. Učí se od sebe navzájem. Povídají si. Vědí, že jsou takové, jaké jsou. Mohou cokoliv říct a sdílet, co je trápí a co by chtěli udělat nebo změnit, co by se chtěli naučit. Učí se. Nemají limity. Nikdo je nezastříhává ani nehnojí. Rozkvétají, odkvétají a zase rozkvétají. Rostou. Limity těch rozkvétajících rostlin jsou jen konce, které čekají na své překročení. Není tam usilování o to být dobrý. Je tam radost z růstu. Radost ze života. Radost ze sdílení s druhými – ze sdílení života. Otevírají se stále nové a nové dveře poznání o sobě samém a o světě. To je ta škola. Škola života a život ve škole. Obsahuje všechny barvy a všechny vůně. Všechny pocity a všechny prohry i vítězství. Všechna učení se.

V dalším obrazu vidím kruh, kruh dřevěných špalků, oheň a kolem něj sedí děti – květiny různých tvarů a velikostí. Slyším zpěv, kytaru, plápolající oheň, hlasy a radost. Některé květiny jsou v kruhu schopné sdílet hned, jiným to trvá déle. Třeba i pár měsíců. Květy jsou dlouho zavřené, jsou přirozeně zalévány, nasávají potřebné živiny svými kořeny. A jiné jsou rozkvetlé. Jiné tančí.

Obrazů, metafor může být mnoho, ale jedno mají společné, je tam radost, sdílení a učení se od sebe navzájem. Učení je hluboké. Vedle učení se znalostí je tam učení se skutečně podstatných věcí pro život. To, že jsme součástí vesmíru, žijeme na planetě Zemi, která je součástí vesmíru, žijeme na světadílu a v zemi, která je součástí planety Země, žijeme ve městě a v místě, které je součástí širšího celku. Žijeme doma v rodině, v lepším případě s oběma milujícími se rodiči. Jsme člověkem, který je jedinečný a je součástí tohoto všeho. Jsme propojeni s ostatními s minulostí a přítomností. Naše životy a volby se mění v každém okamžiku. Dnes si tvoříme naše zítra.

 

Leave Comment