Cesta životem

Lucie Kramperová

Zatančím si …

Poslední dobou frčím. Poslední dobou nevím, co mám dělat dříve. Poslední dobou… je to kolotoč.

Aspoň si zatančím, zapomenu na vše, vypnu a soustředím se sama na sebe. A tančím. Tančím se svým životem…
Uvědomila jsem si, jak moc se mění význam jednotlivých slov a vět a tím se mění svět.
Jak ve zrychleném tempu chceme mít vše hned. Jak říkáme, to se mi líbí…, to miluju…, to chci…, to je dobrý…, ale tahle hodnocení v sobě příliš nevstřebáváme. Někdo říká…”miluji tě”…, jako když jde do sámošky pro rohlíky…Smysl těch slov v nás tak trochu vyhasíná. Stávají se množstevními na úkor toho, co doopravdy cítíme. Protože spěcháme, ať už to máme. Ať už jsme v cíli. Ale kolik nám zbývá víry?
Nestačíme se ptát, kým jsme? Čemu věříme? Když nevíme, můžeme to zjistit …

Tím, že se zaměříme na náš tanec místo nás jako tanečníka. Odložíme svoji masku dokonalosti a vstoupíme do vlastního rytmu. A dějí se věci.

Aspoň si v tom kolotoči zatančím. Možná pak intuitivně naberu ten svůj správný směr. Ten, s nímž budu v souladu.
Nestůj a neplač,
Jdi dále,
Tanči,
Zpomal,
Vnímej…a všímej si …s láskou.

Když je ti smutno, tanči…
Když tě někdo štve, tanči…
Když jsi veselá, tanči…

Leave Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *