Cesta životem

Lucie Kramperová

Zatančím si …

Poslední dobou frčím. Poslední dobou nevím, co mám dělat dříve. Poslední dobou… je to kolotoč.

Aspoň si zatančím, zapomenu na vše, vypnu a soustředím se sama na sebe. A tančím. Tančím se svým životem…
Uvědomila jsem si, jak moc se mění význam jednotlivých slov a vět a tím se mění svět.
Jak ve zrychleném tempu chceme mít vše hned. Jak říkáme, to se mi líbí…, to miluju…, to chci…, to je dobrý…, ale tahle hodnocení v sobě příliš nevstřebáváme. Někdo říká…“miluji tě“…, jako když jde do sámošky pro rohlíky…Smysl těch slov v nás tak trochu vyhasíná. Stávají se množstevními na úkor toho, co doopravdy cítíme. Protože spěcháme, ať už to máme. Ať už jsme v cíli. Ale kolik nám zbývá víry?
Nestačíme se ptát, kým jsme? Čemu věříme? Když nevíme, můžeme to zjistit …

Tím, že se zaměříme na náš tanec místo nás jako tanečníka. Odložíme svoji masku dokonalosti a vstoupíme do vlastního rytmu. A dějí se věci.

Aspoň si v tom kolotoči zatančím. Možná pak intuitivně naberu ten svůj správný směr. Ten, s nímž budu v souladu.
Nestůj a neplač,
Jdi dále,
Tanči,
Zpomal,
Vnímej…a všímej si …s láskou.

Když je ti smutno, tanči…
Když tě někdo štve, tanči…
Když jsi veselá, tanči…

Leave Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *